Velká válka byla jedním z největších konfliktů ve světových dějinách – celkem v řadách válčících stran bojovala více než 65 milionů lidí. Byla také dalším, po francouzské revoluci a převratech v XIX. století, podmiňujícím činitelem odchodu do minulosti starého světa. Na podzim roku 1918 se rozpadly velké monarchie: Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko, a na jejich troskách vznikly nové státy: Československá republika, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, čili první Jugoslávie. Odrodilo se nezávislé Polsko, na mapě Evropy se objevilo Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Válka trvající více než čtyři roky sebou přinesla menstruální a doposud nevídané ztráty. Počet zabitých civilů dosáhl 10 mln, a vojáků více než 8 mln. Hospodářství evropských států zruinovaných vílkou, se obnovovalo s ohromnými potížemi, byla velká nezaměstnanost, inflace, hlad a pandemie – v tom španělské chřipky. Ostatně velké migrace obyvatelstva nenapomáhaly hospodářskému rozvoji. Mimochodem, zbrojařský průmysl již nefungoval, a jiný neexistoval. Většina měst městeček a vsí, kterými přešla fronta, se nacházela v troskách, některé se již nikdy neobnovily.